29. kapitola- Nejšťastnější den mého života

5. května 2008 v 20:01 | Janicza |  Ve víru tance
Předposlední kapitola... (jejkukany to se tak hrozně čte :-D ). Předem bych chtěla upozornit, že jsem nikdy nebyla na svatbě, takže nevím jak to probíhá! (teda beru zpět, byla jsem na svatbě, ale to mi bylo asi 5 takže si z toho nic moc nepamatuju)
Poslední chvíle svobody dvou mladých lidí... Bude Lily mrzet to, že jí nepřišla starší sestra na svatbu?!

Jaro bylo v plném proudu. Sluníčko obdarovával zemi hřejivými paprsky, všechno kvetlo a omamně vonělo. V kapličce na pokraji kouzelné vesnice Godrikův důl se schylovalo ke skromnému svatebnímu obřadu jev v kruhu přátel a rodiny, který tam měl dnes proběhnout. V jednom z pokojů farního domu stála před zrcadle nevěsta a s nervózním úsměvem sledovala svůj odraz v zrcadle. Krásné, elegantní, sněhobílé šaty s dlouhým rukávem tvořený jemnou krajkou. Zasněně se podívala na svůj snubní prstýnek. Tolik se toho změnilo od doby, co jí ho nasadil. S Jamesem bydleli spolu ve vlastním domě, který koupil právě tady v Godrikově dole, místě tak krásném a tichém. Nechtěně přetrhala všechny vztahy se svou starší sestrou Petunií, která s ní už nechtěla mít nic spolčeného. Nejednou riskovali s Jamesem život kvůli záchraně nevinných mudlů…. Dospěla! Už se sama necítila být tou bezstarostnou Lily, která všem ráda pomohla a hlavu si dělala jen z nedodělaných úkolů… Stala se z ní dospělá Lily, která bojuje za vyšší dobro a správnou věc!
Někdo zaklepal. Otočila se ke dveřím, ve kterých se objevily její dvě družičky. Joe měla jednoduché světlounce zelené šaty a kole ramen přehozený jemný šátek, Mell na sobě měla šaty podobné akorát ve světle modré barvě.
"Jak se cítíš, nevěsto?" usmály se a vstoupily.
"Třepou se mi ruce, v krku mám knedlík a bojím se…" přiznala. Každá si stoupla z jedné strany vedle ní.
"Nemáš se čeho bát! Zahlédly jsme ženicha a ten taky nevypadal zrovna nejklidněji. Určitě všechno dopadne dobře, na to vem jed!" snažila se jí uklidnit Mellani.
Někdo opět zaklepal na dubové dveře, které se později s lehkým vrzotem otevřely. Do místnosti vstoupila paní Evansová ve slušivém kostýmku.
"Tak my už půjdeme…" oznámila Joe a s Mell se začaly vzdalovat z pokoje. Obě jí ještě popřály hodně štěstí, jelikož do obřadu zbývala už jen necelá čtvrthodinka.
"Jsi nervózní Lily?" zeptala se jí máma se šťastným úsměvem na rtech.
"Moc.." přiznala. "Je normální mít pocit, že to nezvládnu, nebo že si to nakonec rozmyslím?" zeptala se s obavami.
"Je… Živě si vzpomínám na svoji svatbu. Byla jsem asi stejně stará jako teď ty, když jsme se s tvým tátou brali. Taky jsem se trápila těmihle otázkami a přemýšlela, jestli si to náhodou nerozmyslí… Měla jsem strašný strach, klepal se i kolena a v krku jsem měla úplně sucho, byla jsem nervózní jako ještě nikdy. Ale pak když mě děda vedl k oltáři a já tvého tátu uviděla ve vyžehlené uniformě, ve které mu to tak náramně slušelo, všechen strach a tréma najednou zmizely a já byla jenom nesmírně šťastná! Už je to nějaký ten pátek, ale já si to pořád pamatuju, jako by to bylo včera…" Bílým kapesníčkem si setřela malou slzičku štěstí.
"Mami..." vzdychla Lily "Děkuju! Mockrát ti děkuju, že si mi to řekla…" zašeptala a obě ženy se objaly.
"Není za o holčičko! Ani nevíš jak jsem ráda… Jsem tak šťastná, že se vdáváš, a že Jamese budeme moct považovat za člena naší rodiny! Je to hodný mladý muž, který tě má rád!"
"Maminko…" Lily se z očí začaly kutálet slzičky dojetí. Ještě od ní neslyšela nic tak pěkného. Ty slova, jako by jí dodaly ztracenou odvahu.
"Neplač holčičko!" utřela jí slzy z tváří. "Ale myslí, že už je čas jít!" rozhodla, když už na její dceři nebyly žádné stop po pláči. "Je správné ho nechat chvíli čekat, ale nic se nesmí přehánět! Aby si potom nevysvětlil nějak špatně…"
Lily kývla a nechala svou mámu odejít. Naposledy se ještě podívala do vysokého zrcadla a šťastně se na svůj odraz usmála. Vzala do rukou puget čerstvě řezaných kopretin a naposledy se na sebe podívala.
"Rozluč se se slečnou Evansovou Lily, za chvíli už budeš paní Potterová!" zašeptala a usmála se. Spontánně se zatočila kolem dokola a zasmála se. Svět ji najednou připadal mnohem krásnější a den jasnější než před tím. Rozhodně vzala za kliku a vyšla z pokoje. Hned za dveřmi stál její táta, který ji nabídnul rámě.
"Moc ti to sluší holčičko! Jsem dojat!" přiznal s úsměvem.
"Děkuju tati!" dala mu pusu na tvář. Společně vyšli. Ke kostelu to bylo od farního domu jen pár kroků. Všichni hosté už byli usazeni v lavicích a čekali na příchod nevěsty. Ženich nervózně přešlapoval a neustále se otáčel ke dveřím doufajíc, že už ji konečně zahlédne, po Jamesově levé ruce byl Sirius jakožto jeho svědek a kněz stál před oltářem s bodrým úsměvem. Konečně do nitra kostela vstoupily družičky. Joe s Mell pomalu přešly až k oltáři a postavily se naproti pánům. Celou dobu se šťastně uculovaly, nemohly si pomoct.
A konečně!
Kostelem se rozezněly varhany a při tónech Mendelsonova Svatebního pohodu se u dveří kostela objevila nevěsta se svým otcem. James oněměl. Kdyby se ho teď někdo zeptal na to, kolik hráčů je ve famfrpálovém družstvu, neuměl by odpovědět. Nedokázal myslet na nic jiného než na Lily, na svojí Lily, která teď k němu kráčela v nádherných šatech, aby se stala jeho ženou. Sirius si všiml jeho zbožného výrazu a musel se pousmát! Tak moc to svému kamarádovi přál! A to se mu vždycky vysmíval, když ještě v Bradavicích tvrdil, že mu a Lily půjde na svatbě za svědka- a ono je to skutečností! Podíval se na Joe. Tak moc jí to sluší, pomyslel si. Všimla si jeho pohledu a usmála se. Oči se jí třpytily. Opětoval jí usměv a spiklenek na ní mrknul. To už byla ale Lily před oltářem a místo pana Evanse vystřídal James, který byl štěstím bez sebe. Varhany utichly.
"Drazí přítomní…." Farář začal se svatebním kázáním.
"….Svazek manželský je něco posvátného a nanejvýš cenného, a proto je důležité, aby do něj lidé vstupovali s rozvahou. Ale pouhá rozvaha nestačí, je třeba i ochoty, trpělivosti, odvahy a především lásky. Láska je ten nejsilnější cit, který dokáže svést dva lidi dohromady. A proto se vás táži slečno Lilyan Evansová, je-li vaše srdce naplněno láskou ke zde přítomnému Jamesovi Potterovi a zda-li jej bude ctít a milovat ve zdraví i nemoci, bohatství a chudobě, štěstí i nezdaru dokud Vás smrt nerozdělí?"
Lily nemusela ani přemýšlet nad svou odpovědí, věděla to! Už dlouho! Bez Jamese, toho otravného Pottera, který jí ve škole pronásledoval téměř na každém kroku, nedokáže žít.
"Ano budu!" podívala se na svého nastávajícího, na kterém byla vidět úleva a štěstí zároveň.
"A teď se ptá Vás pane Jamesi Pottere, zda- li budete zde přítomnou slečnu Lilyan Evansvou milovat a ctít ve zdraví i nemoci, bohatství a chudobě, štěstí i nezdaru dokud Vás smrt nerozdělí?" Položil stejnou otázku i mladému muži, který měl, i přesto že se dnes zdravil s hřebenem, na hlavě vrabčí hnízdo.
"Ano budu!" prohlásil rozhodně a s Lily si vyměnily ten nejzamilovanější pohled, jakého byli schopni.
"Z moci mi svěřené Pánem Bohem, Vás prohlašuji za muže a ženu!" pronesl velkolepě farář se šťastným úsměvem na tváři. "Můžete políbit nevěstu!" dodal.
James na nic neváhal a věnoval své manželce jemný a sladký polibek.
Varhany se opět rozzněly a mladý pár se vydal z kostela následován svědkem, družičkami, rodinnými příslušníky a přáteli. Většina přítomných dam podlehla dojetí a kapesníčkem si stíraly slzy dojetí. Novomanželé se tvářili nadmíru spokojeně a šťastně, celou cestu z kostela si do ouška špitali vyznání lásky.
Před kostelem se rozjela vlna gratulací, rodinných polibků a objímání. Když nevěsta zahodila kytku do davu žen, mohli se všichni společně přesunout do místního podniku, ve které se měla konat slavnostní hostina.
Jedlo se, pilo se, tančilo se a zpívalo…. Každý se smál a na starosti kolem úplně zapomněl. Nebyl snad nikdo, kdo by měl špatnou náladu.
*
"Copak je Lily?" zeptal se James své milované a dal ji polibek do vlasů.
"Ale to nic…" snažila se dělat, že je všechno v nejlepším pořádku.
"Já poznám, že ti něco je!" namítl. "Řekni mi, co se stalo…" zašeptal až ucítila jeho teplý dech na odhalené šíji.
Jeho pohled jí odzbrojil, nedokázala mu lhát. "Nepřišla… Nikde jsem ji neviděla, ani tady ani v kostele…" řekla smutně. Moc dobře věděl o koho jde.
"Možná jí do toho něco přišlo! Třeba je její syn nemocný a musela se o něj starat, a tak nemohla přijít!"
"V tom to nebude… Nenávidí mě…" zkonstatovala těžce a posmutněla.
"To určitě není pravda!" namítl rázně a něžně jí palcem setřel z tváře slzičky.
"Nechce se mnou mít už nic společného…" pokračovala.
"Lily! Tohle nechci na naší svatbě ani slyšet!" přerušil ji rázně. "Netrap se tím! Vůbec to nepomůže…. Nemá cenu plakat nad rozlitou whisky!" poupravil si jedno mudlovské rčení, které nedávno někde zaslechl. Mělo to kýžený účinek. Na Lilyiné tváři se objevil úsměv.
"Vážně tam má být ta whisky?" pochybovačně nakrabatila obočí.
"No…." zaváhal, "Jistě že!"
"Ty jsi vážně kecka!" usmála se a prohrábla mu rukou vlasy, jako malému dítěti. Věděla, že to vysloveně nesnáší. Ošil se a snažil se uhnout před její ručkou.
"Ou, já bych zapomněla. Vlasy si můžeš čechrat jenom ty sám!" pokývala hlavou a rozesmála se při jeho pohoršeném pohledu.
"Tak se mi líbíš hvězdičko!" Naklonil se k ní a něžně ji políbil.
*
"Dvanácteráku, dovol, abych si vypůjčil tvou půvabnou ženušku na jeden tanec!" Sirius se teatrálně uklonil před novomanželským párem. Už v sobě měl trochu alkoholu a tak šaškoval více než obvykle.
"Máš mé svolení kamaráde! Ale nezmačkej mi ji!" poučil ho.
"Bez obav! Vrátím ti ji v původním stavu, o to se neboj!" Společně s Lily odešel doprostřed tanečního parketu a začali tančit.
"Tak jak se cítíte paní Potterová?" zeptal se a na tvářích mu poletoval milý úsměv.
"Výborně. A vy pane Blacku?" přistoupila na jeho 'hru'.
"Líp už by to šlo jen ztěžka…. Tančím s tou nejpůvabnější nevěstou, kterou jsem kdy spatřil. Nejlepší přítel mě pozval na vlastní svatbu. U stolů na tebe žárlí všechny přítomné ženy, že tancuju právě s tebou…. No co víc si můžu přát?! Snad už jen, abych pak šel vašemu dítku za kmotra!" dodal šibalsky. Lily mu věnovala pohled vhodný pro blázna.
"Tebe?! To bych si dala…" zažertovala. Ublíženě se zamračil a jako 'odplatu' ji prudce ohnul dozadu. Polekaně vyjekla, ale když jí pomohl se zpátky narovnat, začala se smát, až se všichni ještě přítomní hosté udiveně ohlíželi. Sirius kousek od nich zaregistroval Jamese, jak tancuje s Joe. Na nic nečekal a ve stylu několika rychlých otoček dotancovali s Lily až k nim. Měl v úmyslu si taneční partnerku vyměnit a James mu v tom plánu nahrál, když se Joe elegantně podtočila. Ale místo toho, aby se vrátila zpátky k manželovi nejlepší kamarádky, zakotvila v Siriusově náručí, který ji k sobě lehce přitáhl a Lily propustil zpátky k jejímu manželovi.
"A jsi moje…" zašeptal rozhodně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 luckily luckily | Web | 5. května 2008 v 20:27 | Reagovat

takhle to useknout! to se fakt nedělá!! ale jinak hezoučka kapitolka

2 Polgara Polgara | Web | 6. května 2008 v 14:08 | Reagovat

Kapitola je opět krásná. Dokonce si dovolím tvrdit, že jsi první kdo popisuje svatbu Lily a Jamese. Moc se ti to povedlo. A škoda, že už bude konec, achjo. To to uteklo

3 jaja jaja | 6. května 2008 v 18:15 | Reagovat

nadherna kapitolka..prekrasna..strasne ma mrzi ze to uz konci..tuto poviedku som si zamilovala..je nadherna...tesim sa na dalsiu (bohuzial poslednu :(  ) kapcu :)

4 Hanďa Hanďa | 6. května 2008 v 18:36 | Reagovat

krásný...tahle povídka je hezká a škoda,že už bude končit...

5 any any | Web | 8. května 2008 v 17:51 | Reagovat

krásná kapca... mosc se mi líbí tato povídka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama